Ať se nenudíš a taky něco víš

Román Vladimíra Neffa je velmi čtivý. Kromě románových dějů v něm hrají roli i zajímavě popsané historické události, třeba prusko-rakouská válka, zejména vylíčení bitvy u Hradce Králové (1866). Autor věnuje pozornost i různým technickým novinkám té doby. Kromě železnice, která hraje velmi významnou úlohu i v osudech hlavních hrdinů, jsou to třeba šicí stroje, balonové létání apod. Postavy z nejrůznějšího prostředí jsou věrohodné a životné. Své hlavní hrdiny sleduje autor s jistou dávkou ironie a dá se tušit, že jejich vývoj z idealistických mladíků v boháče, kterým záleží jen na majetku, bude v dalších dílech pokračovat.

Další případ pro Josie Quinnovou. Ve druhém díle série se s Josie pokusíme najít novorozené dítě, po kterém na místě činu nezbyla žádná stopa. Jak se případem detektiv Josie Quinnová prokousává, tím je zděšenější a obává se špatného konce. Podaří se jí miminko zachránit včas? A kdo za tak ohavným činem stojí? To a mnohem víc se dozvíte v knize Lisy Regan Dívka beze jména, která v České republice vyšla v nakladatelství Cosmopolis.

Tato kniha přináší první nadílku Doylových povídek o slavném detektivovi. Původně vycházely v letech 1891–1892 a my je vydali o 105 let (nebo 26) později do doby zcela jiné, odlišné tempem, morálkou i typem zločinů. Byly však ty staré zlaté časy skutečně tak zlaté? Holmes a Watson o tom vědí své. Pro nás však kouzlo té doby zůstává nezměněno. Nuže, vzhůru do zamlžených ulic, na kvetoucí vřesoviště.

Román ztvárňuje v rozsáhlém časovém oblouku pestré osudy několika spolužáků z gymnázia od dob jejich dospívání až na práh čtyřicítky. Znalci díla nejčtenějšího českého autora se tu opět setkají s dobře známou, melancholicky laděnou groteskou, tentokrát o přátelství, osudových láskách, alkoholu, kráse i ošklivosti, ale především o smutku, který se s přibývajícími léty vkrádá do životů stárnoucích hrdinů.

Veliký starodávný dům na anglickém venkově získala Joss Grantová dědictvím po matce, kterou nikdy nepoznala. Když se s manželem a malým synkem do bývalého rodinného sídla přistěhují, začnou se dít záhadné věci. Vylekaná Joss postupně odhaluje dávná tajemství historie rodu, na němž ulpělo prokletí, a snaží se ochránit všechny své blízké. Reálný svět, zalidněný sympatickými postavami, je v příběhu konfrontován s temnou středověkou minulostí.

Satirický a humorně laděný román, který je rodinnou kronikou zachycující období od roku 1962 do gorbačovské perestrojky. Děj se odehrává v Praze a v městečku Sázava.
V autobiografickém příběhu chlapce Kvida je líčen příběh rodiny, která se pokouší utéci před politickými tlaky nastupující normalizace z Prahy do městečka Sázava. Zde Kvido dospívá v mladého muže a díky své posedlosti psaním se stává nejen svědkem, ale také posmutnělým i ironickým kronikářem kompromisních vzestupů i nekompromisních pádů ostatních rodinných příslušníků, zvláště pak svého otce, který je nejrozporuplnější postavou příběhu.

Král Krysa (King Rat) je první román Jamese Clavella z roku 1962. Děj se odehrává během druhé světové války a popisuje boj o přežití britských a amerických válečných zajatců v japonském zajateckém táboře v Singapuru. Do příběhu se promítly Clavellovy vlastní zážitky z tříletého pobytu v nechvalně proslulém zajateckém táboře Čangi. Clavell byl jedním z 10 000 přeživších z původně 150 000 vězňů. Jedna z hlavních postav, Peter Marlowe, je autorovým alter egem.

Kniha samotná velmi věrně popisuje japonskou mentalitu v době války. Jejich krutost a odhodlání za každou cenu dodržet daný rozkaz dělaly z japonských zajateckých táborů nejhorší a nejtvrdší místa tohoto druhu. Za těchto okolností se ze zajatců stali lidé, kteří už vlastně lidmi ani nebyli. A mezi nimi muž, který i tam dokázal žít. Říkal si Král a králem i byl. Ostatní zajatci ho nenáviděli, avšak také ho potřebovali. Jeho schopnost opatřit nebo prodat nebo sehnat cokoliv, včetně jídla nebo léků ho chránila. Až přátelství s Peterem Marlowem, anglickým důstojníkem, mu ukázalo, že nejen peníze mohou obohatit život.

První američtí důstojníci, kteří dorazili po japonské kapitulaci do Čangi, nechápali, jak mohli tito lidé přežít. A zajatci, kteří se tolik let těšili domů, měli najednou strach, strach z budoucnosti, strach z návratu domů. A nejhorší šok to byl pro Krále, pro člověka, který byl v táboře téměř bohem a tam venku nebyl nic, bez domova, bez přátel, zlomený a sám.

Tři a půl roku strávených v Čangi podkopalo fyzický i psychický stav zajatců. A přesto přežili…

Přestože je kniha řazena do kategorie beletristické četby, její výpověď je založena na reálné existenci množství podobných zajateckých táborů. Autor dokázal (snad díky vlastním zážitkům ze zajetí v Čangi) dodat knize přesně tolik autentičnosti. Kniha se svým způsobem staví proti odsudkům nasazení atomových bomb vůči Japonsku, jehož odpor byl rychle zlomen těmito krajními prostředky.

V roce 1965 byl román zfilmován.

Jack Torrance získá místo zimního správce v horském hotelu Overlook, kam se odstěhuje s celou svojí rodinou. Docela jednoduchá práce, až na jednu maličkost. V hotelu straší a postupně způsobí Jackovu posedlost. Je tu však ještě Jackův pětiletý syn Danny, který je obdařen mimořádnými telepatickými a jasnovideckými schopnostmi....

Baladická báseň Havran, jejíž refrén "Nikdy víc" umocňuje hrůzu z konečnosti a muk života vychází s autorovou esejí "Filosofie básnické skladby." Poe v ní vykládá postup, jímž došel od prvního záměru ke konečnému znění této světoznámé básně. Připojen výbor z ostatních, tragicky laděných a senzitivních veršů tohoto velikého amerického romantika 19. stol. František Götz: Tragický lyrik Havrana, Edgar Allan Poe, doslov.

Děj románu významné anglické spisovatelky je zasazen do kopcovité yorkshirské krajiny se slatinami a vřesovišti a odehrává se v době viktoriánské. Vypráví teskný příběh lásky ušlechtilé, přímé a ač v mládí odstrkované, přece jen sebevědomé a statečné dívky, jež odchází od zámožného a milujícího muže, když zjišťuje, že jejímu sňatku s ním stojí v cestě závažná morální překážka...

Linnet Ridgewayová má všechno – je mladá, krásná, svobodná a bohatá. Jednoho dne ji navštíví její přítelkyně Jacqueline a nadšeně vypráví o svém snoubenci Simonu Doylovi. Po nějaké době se Hercule Poirot na svém putování po Egyptu setkává s novomanželi Doylovými, avšak paní Doylovou se stala Linnet Ridgewayová. Zanedlouho se jejich o společnost rozšíří i o Jacqueline, která je už nějakou dobu pronásleduje, aby jim překazila jejich štěstí. Linnet se na Poirota obrátí se žádostí o pomoc, ten přislíbí, že si s Jacqueline promluví. Situace se vyhrotí při výletu na parníku, kde dojde k pokusu o vraždu. Pokusem ale vše zdaleka nekončí…